Svatá Lucie
Proč na Svatou Lucii?
Možná jste o ní zaslechli a možná o ní právě teď čtete poprvé. Svatá Lucie je samostatný a nezávislý karibský stát. Kdysi dávno jsem o ní četla jako o destinaci pro bohaté a tak nějak jsem ji pomyslně zavrhla. Ale člověk míní a ceny letenek mění 🙂 Původně jsme hledali letenky na sousední ostrovy, ale pak se objevila nabídka od British Airways na letenku, jejíž cena byla o polovinu levnější než na vedlejší francouzské ostrovy s Air France a s menším rizikem ztráty kufru. No nekup to. Mimochodem víno na palubě měli jak francouzské, tak italské, letušky byly milé a já radši přestup v Londýně než v Paříži.
Kdy vyrazit
Sv. Lucie se nachází v Karibiku a ideální je na ni vyrazit mimo květen – říjen, kdy se v oblasti mohou vyskytovat hurikány nebo silné deště. Ostrov má mezinárodní letiště a přístav, takže spojení s okolním světem a hlavně dalšími karibskými ostrovy je dobré.
Auto je nezbytné pro komfortní přesun po ostrově, hlavní silnice jsou v obstojném stavu. S půjčovnami to může být oříšek, ale my osobně jsme neměli žádný problém.
Před cestou
- ke vstupu potřebujete platný pas
- měna je východokaribský dolar (platit lze v 90% i dolary nebo eury, ne vždy to je výhodné) 1 XCD = 8,13 CZK
- hodí se očkování proti břišnímu tyfu a žloutence A, B
- pokud jedete lodí, platí se příjezdová a odjezdová taxa (jinak je součástí letenky)
- domluvíte se v pohodě anglicky a řídí se vlevo
- spousta atrakcí je zpoplatněná
Specifika Svaté Lucie
Ihned po příletu cestovatel zakusí, co to je karibská maňána a to v nekonečné frontě na různá razítka. Úředník za přepážkou bude chtít potvrzení o odjezdu ze země a taky se vás zeptá, kde budete bydlet. Do země je zakázáno dovážet některé potraviny, podobně to platí i o vývozu. Stejná pravidla a dlouhé fronty očekávejte i v přístavu, pokud se budete pohybovat mezi ostrovy.
Pokud si budete půjčovat auto, což doporučuji, budete potřebovat mezinárodní řidičák. Pokud ho nemáte, půjčovna vám za poplatek vystaví místní.
Na ostrovy se hodně věcí dováží, ceny tomu logicky odpovídají. Říká se, že je na Lucii draho, ale pokud se vyhnete předražených hotelům a turistickým restauracím, výrazně ušetříte a navíc podpoříte místní.
Svatou Lucii pokrývá krásný tropický prales, kde můžete narazit na papoušky, ale taky na hady. Někteří mohou být jedovatí, doporučuje se vyrazit na túry s průvodcem.
Pokud vás výše uvedené věci neodradily, můžete se pokochat nádherným a autentickým karibským ostrovem, který ještě nezničila masová turistika!
Co se tady dá dělat a vidět
Gros Piton hike
Jedinečnou dominantou neboli spíš dominantami jsou dva pitony – ostře špičaté kopce, na které lze vylézt. Ovšem připravte se, nebude to zadarmo. Doslova. V obou případech je povinností průvodce, a to bez ohledu na to, jak zkušení jste. Vstupenka a guide, kterého vám přidělí u pokladny, stojí 50 USD. Doporučuji vyrazit BRZO ráno. S pokročilejší hodinou se do kopce začne opírat slunce a trmácet se nahoru v horku je pro masochisty. Horko je asi ta nejtěžší věc na celém treku. Jinak by se dalo říci, že výstup na Gros Piton je pohodový choďák, až na to, že je to pořád do kopce. Počítejte s cca 4-5 hodinami. Moc hezká pasáž je „mlžný les“, který jsme teda zrovna neměli, protože bylo docela jasno a sucho. I tak to bylo krásné! Cestou můžete narazit na spoustu ptáčků. Jinak za mokra se náročnost treku mění a může to klouzat.
Petite Piton je prý v určitých pasážích vyloženě lezecký, nejištěný a se vzdušnými pasážemi. Tento trek jsem vzhledem ke své kotníkové rekonvalescenci neabsolvovala. Tady je guide zcela opodstatněný a za mokra může být trek asi i nebezpečný.
Výhledy na oba Pitony
Dobrou zprávou je, že se nemusíte štrachat do kopce, abyste měli krásné výhledy. Vyhlídek na na pitony je na ostrově mraky! My jsme se jeli třeba podívat do parku Tet Paul Nature Trail (placený vstup), kde si můžete dát nenáročnou procházku a ochutnat ve stánku místní pivo, které se jmenuje (jak jinak) Piton. Další vyhlídka je na příjezdové cestě k Sugar beach. Impozantní vyhlídka na oba Pitony se potom nachází na kopci u cesty za městem Soufriere a můžete z ní pozorovat západ slunce.
Botanická zahrada a Diamond Fall
Na vodopády je Svatá Lucie co do srovnání s ostatními ostrovy „chudší“, ale něco se přece jen najde. Vodopád Diamond Fall je součástí botanické zahrady, která samotná stojí za zhlédnutí. Tropické rostliny přitahují roztomilé kolibříky, endemické malé ptáčky, které najdete pouze v Americe. Vstup je jako většina atrakcí na ostrově zpoplatněn, přičemž si můžete koupit vstupenku bez nebo se vstupem (ta je trochu dražší) do termálních pramenů. Jelikož nám i tak bylo teplo, tuto možnost jsme nevyužili.
Kam na pláž
Asi nejznámější a nejpopulárnější pláží je Sugar Beach. Nachází se totiž přesně mezi dvěma kopci. Jak už to bohužel s takovými plážemi chodí, postavili na ní luxusní hotel (ceny za noc se pohybují okolo 100 tisíc za noc). Na část pláže se nedostanete, je vyhrazená pro hotelové hosty. O zbytek se pak musíte podělit s dalšími turisty, převážně účastníky jednodenních výletů. Pokud se tedy na pláž chcete vydat, musíte zaparkovat auto v hotelu Viceroy resort a dojít pěšky. Za vstup jsme nic neplatili, ale lehátka budou zřejmě za poplatek. Vzhledem k počtu návštěvníků jsme se moc nezdrželi. Vezměte si s sebou šnorchlovací výbavu, korál je sice v hloubce, ale stojí za zhlédnutí.
Za sebe bych spíše doporučila pláž Anse Mamin (nachází se za pláží Anse Chastanet) nebo jsme objevili Anse Llvrogne, kam chodí hlavně místní. Dále jsme navštívili pláž Anse Cochon. Na ostrově je samozřejmě pláží více, takže uvidíte, kam vás kroky zavedou.
Soufriere a vodopád Anse La Raye
Soufriere Volcano se chlubí tím, že jediným drive in volcanu na světě. To znamená, že autem můžete vjet přímo až do areálu. Jednoduše si tak prohlédnete geotermální činnost ostrova v celé kráse a pak si můžete dopřát bahenní lázeň. Místo je vzhledem ke své dostupnosti hodně populární a může být přeplněné. Říká se, že šedé sopečné bahno má příznivé účinky na pokožku, ale já to osobně nemám vyzkoušeno. Vstup je opět zpoplatněn a můžete si vybrat vstupenku bez nebo s bahenní koupelí. Ačkoliv recenze na toto místo jsou pozitivní, mně osobně to až tak nenadchlo.
Cestou do přístavu na trajekt do města Castries jsme se zajeli podívat na vodopád Anse La Raye. Jedná se o krátkou procházku tropickou vegetací s menším vodopádem na konci. V tomto vodopádu se nesmí koupat.
Kde se najíst a ubytovat
I přes poměrně vysoké ceny jsme na ostrově objevili pár restaurací, které potěšili náš žaludek i peněženku. Top výhled na oba Pitony budete mít v The Beacon restaurant, která je hned u silnice. V restauraci se podává all you can eat bufet. Moc nám chutnalo ve městě Soufriere ve Fedo´s, kam chodí hlavně místní. Určitě si dejte čerstvý džus z tropického ovoce. Po Piton hiku jsme se moc dobře najedli v Zabrico bar&Grill. Tuto restauraci nám doporučili naši hostitelé v Majestic views a tento guesthouse můžu vřele doporučit. Poměr cena výkon 10/10 a navíc jste v klidné, turismem absolutně nepolíbené lokalitě, kde jsou jen domorodci. Pak se samozřejmě můžete ubytovat někde v blízkosti Soufriere, abyste to měli poblíž turistických hot spotů. Strategicky je lepší západní strana ostrova, ale pokud chcete mít klid a zažít větší autentičnost, volte ubytování klidně na jihu nebo východě.
Pokud máte čas před odletem
Na Sv. Lucii jsme se vrátili po naší cestě karibskými ostrovy a strávili na ní ještě jednu noc. Zbylý čas jsme věnovali obědu s výhledem na Pitony v restauraci The Beacon, a pak jsme se zajeli podívat na východní část ostrova na místo s názvem LaTille Falls&Garden. Zahradu pečlivě udržuje místní rastaman a součástí je i fish spa 🙂 Zahrada je kousek od letiště a pokud chcete podpořit tohoto příjemného pána a taky se zrelaxovat před odletem, určitě toto místo navštivte. Bylo to takové milé rozloučení s ostrovem a vlastně celou karibskou cestou.
Závěrem
Pokud bych měla ještě více času (nebo si spíše věci naplánovala více dopředu), domluvila bych se s místním a vydala bych se na trail do džungle. Můžete totiž spatřit nádherného endemického papouška a další živočichy, včetně hadů. Cesty džunglemi nejsou tak dobře značené jako jinde a i proto je lepší se na stezku vydat s někým, kdo oblast dobře zná.