Zimní Šumava

Ostrý a svítání na statečku

České hory jsou nejkrásnější v zimě a Šumava obzvlášť! Miluji tu téměř posvátnou chvíli, když se obloha zbarví do pastelově růžové a když se první paprsky slunce dotknou třpytícího se sněhu. Nevýhodou je, že je třeba si přivstat a že venkovní teploty nejsou pro zimomřivce nic příjemného. Výhodou zimního vstávání je to, že slunce vychází o trochu později než v létě.  Takže vaříme čaj do termosky, sbalíme sváču, natěšeného psa a hurá do vesnice Hamry. Tam už parkujeme a vyrážíme stezkou k přístřešku Statečku (958 m.), který je významnou křižovatkou turistických cest. Červeně značená spojuje Železnou Rudu, Čertovo a Černé jezero s Lovečnou a Zadními Chalupami, prochází celý Královský hvozd. Modrá značka přichází od Hojsovy Stráže a Hamrů a pokračuje na Ostrý, případně do Bavorska. Cestou ke Statečku lze tady odbočit a ještě navštívit vodopády v Bílé strži. Pozor: až k vodopádům se oficiálně jít nesmí, jde jít pouze kousek po schodech. V zimním období si dejte pozor na terén. Může to dost klouzat. Od Statečku vede cesta na vrchol Ostrý, kterým prochází státní hranice s Německem. Stojí zde kříž a občerstvit se můžete v chatě Osser – Schutzhaus na bavorské straně. Vrcholové výhledy jsou vskutku kouzelné. Z Ostrého lze seběhnout do sedla a okolo kapliček si ještě vyběhnout na Malý Ostrý. Neméně krásná je prý cesta na Ostrý z německé strany. Bavorský les je prý ta nejhezčí část Šumavy jako takové. Zatím jsem jim neabsolvovala, ale mám to určitě v plánu.

Okruh okolo Boubínské rozhledny

Výchozím stanovištěm je tentokrát parkoviště v obci Kubova Huť. Můžete sem dojet i vlakem, kousek od stezky je vlaková stanice. Z parkoviště jen přeběhneme přes silnici a vyrážíme po modré stezce až dojdeme k rozcestníku a schodům, kde se napojíme na červenou a pak po schodech vystoupáme až k rozhledně. Boubín měří 1362 a pokud máte štěstí na slunečné počasí, výhledy do okolní krajiny jsou vskutku působivé. Od rozhledny pokračujeme po modré a pak po NS Boubínský prales. Prales tu představuje plotem ohraničené území lesa, které je zcela ponecháno přírodě. Máme tedy šanci se podívat, jak vypadá les, když do něj člověk nezasahuje. Je tak trochu smutné vidět, jak málo přírody nestačili lidé zničit 🙁 Za rezervaci vděčíme od 2. pol. 19. století lesmistrovi Josefu Johnovi, který se za ni přimluvil u knížete Schwarzenberga. Na konci rezervace je jezírko. No a potom už jdeme po Lesnické NS. Jedná se o moc krásnou trasu a na Lesnické už nepotkáváme moc lidí, většina lidí se z rozhledny vrací zpět stejnou cestou. Náš okruh měří cca 17 km, takže si zejména v zimním období slušně „máknete“.

Modrava a Březník

Dalším zimním výletem bude příjemný okruh z Modravy na Březník. Zaparkujeme auto na parkovišti a vydáme se po Staré březnické cestě až k Myslivně Březník (cca 7,5 km). Tato cesta až tak chozená a nepotkáváme na ní moc lidí. Boříme se do sněhu, ale chlupaté výletníky ani hluboký sníh nezastaví. Pár metrů za myslivnou je přístřešek Březník, kde je ideální čas si dát sváčinu. Také tu je Pomník obětem komunistické zvůle. Šumavou se táhne smutná historie, právě tudy od 50. let 20. století a nástupu komunismu k moci procházela Železná opona. Pohraniční stráž stála poblíž státní hranice a šumavskou hranici obepínaly dráty s vysokým napětím. V dnešní době si jen těžko představíme, že by nám za překročení dnes už neviditelné hranice hrozila smrt. Zdejší stromy by však o osudech nešťastníků, jejichž sen o svobodném životě ukončila kulka, mohly vyprávět.

 Z Březníku se vydáme po modré stezce zpět do Modravy. Tato část je populární i mezi běžkaři. Celý okruh měří cca 15 – 16 km.

Další tipy + rady

Velmi krásnou procházku zimní krajinou nabízí šumavská jezera Černé a Čertovo, jezero Laka nebo Prášilské jezero. Hezkým výšlapem je také rozhledna Poledník, kde se nachází nouzové nocoviště a dobrodruzi si tady mohou vyzkoušet, jaké je to přespat v zimě ve stanu :). 

Na zimní výlety se nezapomeňte pořádně vybavit. V případě potřeby se hodí sněžnice a když mrzne, mám v batohu nesmeky. Nosím je od chvíle, kdy jsem sebou třískla loktem o led a nemohla to měsíc rozhýbat. Osvědčily se mi teplé sněhule a nesmeky na ně. V zimě mohou být i naše malé české hory docela zrádné, pokud podceníte oblečení. Za chůze je teplo, ale když se zastavíte, můžete brzo promrznout. Takže je lepší mít v batohu teplou střední vrstvu, termosku s čajem a svačinku!

Cestování není nikdy otázkou peněz, nýbrž odvahy