Bosna a Herzegovina, Černá Hora a Chorvatsko

Balkánská jízda

Jestli máte pocit, že v Dolomitech jsou v létě všichni a v Rakousku jste už byli mockrát, je možná na čase zkusit Balkán. Myšlenku vyrazit letos do Bosny a Hercegoviny (BiH) mi vnuknul můj kamarád, za což mu děkuji. Troufám si neskromně říct, že toto je itinerář, který uspokojí každého, protože má od všeho něco. Také se dá říct, že je to taková „bezpečná“ balkánská ochutnávka pro všechny věkové kategorie, zdatné turisty i kavárenské povaleče.

BiH je rozdělená na dvě entity: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. To, v jaké části se zrovna nacházíte, poznáte velmi snadno. Republika srbská je silně nacionalistická, všude vlají vlajky, kameny na cestách jsou pomalovány trikolórou, občas si připadáte jako ve dvou naprosto odlišných zemích. BiH jsem navštívila podruhé a tak jsem trochu mohla porovnat, co se tady (ne)změnilo. S bordelem okolo cest se to aspoň na pohled zlepšilo, stejně jsme ale u Mostaru v lese potkali obrovskou hořící skládku odpadků 🙁 Pořád je co dohánět. Vzhledem ke své minulosti je BiH multikulturní a multireligiózní zemí. Lidé jsou tu milí, přátelští a pohostinní. Našince potěší ceny – v letní sezónu tady seženete bez problémů krásné ubytování do 1000,-

Sarajevo

Do BiH přijíždíme z Chorvatska přes hraniční přejezd Svilaj a platíme mýtné za rozestavěnou dálnici, která po pár kilometrech končí. Do Sarajeva pak jedeme vesnicemi za traktory asi 3 hodiny rychlostí 30km/h. Vítejte na Balkáně!  Sarajevo je město, které vypráví působivé příběhy. Jedinečný vliv osmanské a evropské kultury mu dávají osobitou atmosféru, kterou si nejlépe vychutnáte u bosenské kávy v útulných kavárnách. Vliv Osmanské říše na vás dýchne na tržišti Baščaršija, což je místo, kde to zejména v odpoledních a večerních hodinách žije! Bezpočet restaurací a kaváren láká k posezení. Za sebe mohu doporučit Ministry of Cejf a TeaHouse Džirlo, obě najdete stranou od náměstí. Povolte si opasky, zdejší typická jídla jsou hodně masitá a tučná, sladkosti zase příšerně sladké tak, že hrozí glykemický šok. Nekuřáci nechť se obrní schovívavostí, v restauracích se totiž HODNĚ kouří. Sarajevo je město, poznamenané válkou. U Latinského mostu byl zastřelen rakouský následník trůnu s manželkou a tento akt se stal záminkou k vypuknutí 1. sv. války.  Během 1427 dní dlouhé okupace v 90. letech 20. století Sarajeva, která se stala jedním ze smutných symbolů války v bývalé Jugoslávii, zemřelo asi 11 000 lidí. Některé domy jsou záměrně ponechány v původním stavu, aby připomínaly hrůzy, které se tu udály. Jmenujme další místa jako je Alej ostřelovačů, Sarajevské růže, Tunel spásy, Muzeum genocidy a mnoho dalších. Běžte se podívat na vyhlídku Žuta Tabija, odkud uvidíte nejen na Sarajevo, ale také na bílé náhrobky hřbitovů. V Sarajevu se můžete nechat vyvézt lanovkou na horu Trebevič nebo svést tramvají. Je tu zkrátka plno míst k vidění. Levné a pěkné ubytování s parkováním seženete bez problému v dostupnosti centra  zdarma.

Lukomir

Sarajevo je působivé místo, ale já už se těším na cestu z města do vesnice! A to doslova. Čeká nás přejezd do nejvýše obydlené bosenské vesnice s názvem Lukomir. Cesta je jako stvořená pro offroaďáky a taky jich spoustu potkáváme. Jelikož je sucho, tak cestu zvládá bez problémů i naše auto. Lišky tu dávají dobrou noc, žije tu už jen pár původních obyvatel a místo je takovým živoucím skanzenem. Potkáváme tady fotografa z National Geographic (mimochodem z jejich průvodce jsem se o Lukomiru dozvěděla), který tu sbírá materiál pro pokračování své knihy o Bosně. Nejpůsobivější je večerní nahánění ovcí z pastvy do ohrádek. Pastevkyně – většinou stařenky jsou kouzelné, ale říkám si, kdo to bude dělat, až tu ony nebudou? A jelikož se místo stává stále populárnějším, někdo se určitě najde. Ovce jsou „zaparkované“ přímo pod našimi okny. Lidé jsou tu neuvěřitelně milí a skvěle vaří. Ochutnám tady jednoznačně nejlepší bosenské jídlo – domácí zeljanicu (pečený slaný koláč). Za vesnicí je krásná vyhlídka na okolní kopce a kdo má rád hvězdy, přijde si tu taky na své. A ten božský klid!

Upozornění: ve vesnici jsou psi, kteří hlídají ovce. Mohou být docela ostří, proto se raději mějte na pozoru. Četla jsem o pár případech pokousání (nejen v Lukomiru, ale BiH a Balkánu obecně). Když jsme se šli ráno podívat na vyhlídku, měla jsem z nich nepříjemný pocit. Ve chvíli, kdy se jejich majitelé objevili, se psi zklidnili.

Výstup na Maglič a ČH

Ráno se po snídani vydáváme z Lukomiru do dalších hor. Cílem je sedlo Prijevor u obce Tjentiště. Zaplatíme vstupné do NP a zaparkujeme zdarma na parkovišti, kde přespíme. Už samotné parkoviště má kouzlo. Ráno vstáváme brzy a vydáváme se ferratou na nejvyšší vrchol BiH – Maglič. Vyrazit ráno brzy je zásadní, protože do kopce jdete ve stínu. Odpoledne už slunce pálí jako blázen. Trasa je to schůdná a strmá, pár vzdušných úseků s jištěním, helma je nutnost, neboť mohou padat kameny. Tato trasa je pro psy a děti nevhodná, ale dá se obejít okolo jezera (jen se pak musíte stejnou cestou vrátit). Jedná se o celodenní túru, vybavte se dostatkem vody a jídla. Na vrcholu vlastně překračujete státní hranici a ocitáte se v Černé hoře. Trochu mě překvapilo, že nahoře nikdo nebyl, cestou dolů potkáváme pár jedinců. Z vrcholu jsou nádherné výhledy na Durmitor a jezero ve tvaru srdce Trnovačko. Jen rychle proletíme drona, protože hodně fouká a útočí na něj ptáci.
Od vyhlídky na jezero následuje strmý a hlavně na kolena nepříjemný sešup dolů. Cesta dolů je zdlouhavá, ale nakonec se dočkáme jezera a hraničního přechodu. U pupkatých pánů kupujeme něco jako povolenku do parku v ČH, pivo a kolu. Koupání v jezeru je po té štrece velmi osvěžující, všude létají vážky, plavou ryby…nádhera. U jezera se dá kempovat. K parkovišti je to ještě pořádný kus, a tak se vydáváme na cestu.
Za jezerem v lese začnou dotírat komáři, nedokážu si představit, jak to musí vypadat večer! Z lesa na krásnou louku, potom po štěrku do kopce, slunce pálí jako čert a konečně jsme zpět u auta! Tam si odpočineme, uvaříme si jídlo a vydáváme se do Mostaru. Cestou se můžete zastavit u betonového památníku partyzánům maršála Tita (my v tom horku vynecháváme, ale monument je vidět z cesty).

Mostar

Ačkoli je město známé díky svému ikonickému Starému mostu přes řeku Neretvu, nabízí toho mnohem více. V Mostaru najdete nejen spoustu mešit, ale také katolické a pravoslavné kostely a židovskou synagogu. Rozmanitost západních a východních architektonických stylů je vidět po celém městě: islámská architektura a stavby z období Rakouska-Uherska se prolínají a dělají Mostar jedinečným a krásným. 24 metrů vysoký kamenný most byl postaven v 16. století za vlády Sulejmana Nádherného, kdy byla Bosna a Hercegovina součástí Osmanské říše. V roce 1993 během války byl Starý most zničen  v Bosně. Deset let po válce byl Starý most kompletně zrekonstruován na stejném místě a stejnou starobylou metodou, jakou použili původní stavitelé před téměř 500 lety. I tady seženete ubytování v pěší dostupnosti do centra. Do Mostaru jezdí turisté i ze sousedního Chorvatska, a tak tu bývá zejména v odpoledních a večerních hodinách rušno. Můžete také pozorovat odvážlivce, skákající z mostu (nezkoušejte to bez přechozího výcviku). Až vás unaví procházky Mostarem, zakotvěte v některé z restaurací. 

Praktický tip: kamenná dlažba ve městě a zejména na mostě je krásná, ale také pořádně klouže, nedoporučuji žabky.

Blagaj

Blagaj je vesnice vzdálená pouhých 20 minut od Mostaru. Můžete zde navštívit několik památek. Jedním z nich je Tekke Blagaj, historický dervišský klášter, který se nachází u pramene řeky Buna pod kopcem. Nad pramenem na vrcholu kopce můžete navštívit pevnost Blagaj, starý pevnostní komplex postavený v 10. století, známý také jako Stjepan Grad. Kromě návštěvy těchto památek se můžete projít historickými uličkami Blagaje nebo si u řeky vychutnat jídlo či kávu v některé z restaurací (doporučuji).

Vodopády Kravica

Z Mostaru je to jen něco okolo hodiny jízdy na vodopády Kravica. Na vodopády uvidíte reklamu všude po cestě a jelikož je to místo kousek od chorvatských hranic, je oblíbeným místem turistů. Často se podnikají zájezdy Mostar+Kravica, ale v takovém případě obě místa uvidíte z rychlíku, což je škoda. Vodopády jsou moc krásné, celkový dojem ale kazí stánky v bezprostřední blízkosti vodopádů 🙁  Ty bych ubrala a místo by vypadalo mnohem lépe. Pokud se vám chce, můžete se jít projít od vodopádů směrem doleva, najdete tam další menší vodopády. Tajný tip: Ubytujte se v docházkové blízkosti tady (krásné a levné apartmány) a jděte se podívat na vodopády brzo ráno nebo večer před otevírací dobou. Nejenže si užijete místo bez davů, ale také budete mít vstup zdarma. A to je přece win-win situace. Snažte se místo udržovat čisté a nepoužívejte opalovací krém. Stejně vám bude ráno a večer k ničemu, rostliny a ryby vám za to poděkují.

Dugi otok

Třešničkou na dortu je návštěva Jadranu. Zapomeňte na přeplněné pláže a zkuste to tentokrát pojmout jinak. Naloďte se na trajekt (jízdní řády a jízdenky najdete tady) a vydejte se na některý z ostrovů. Jelikož miluju potápění, vybrala jsem si Dugi otok, který nabízí mnoho (pod)vodních radovánek a zároveň krásnou přírodu i pro suchozemce. Na ostrově najdete vraky, několik krásných pláží, zajímavé skalní útvary a modrou jeskyni. Kromě toho nesmíte vynechat NP Teljaščica a gurmány potěší zdejší gastronomie. Na své si přijdou i milovníci netradičního ubytování, přespat můžete třeba v budově bývalé školy, kterou italská majitelka citlivě zrekonstruovala. Zajeďte se podívat na maják Veli Rat a pokud si někde seženete kajak, můžete odtud doplout až k vraku Michelle, kde vás čeká (údajně) fantastické šnorchlování. Jen dejte pozor na mořské proudy a vlny. Z mnou nepochopitelných důvodů se kajaky v kempu půjčovaly jen v určité dny a tak jsem bohužel vrak viděla jen z dronu 🙁 To bylo pro mě docela zklamání, ale to se prostě občas stává. Na celodenní výlet vyrazte do NP Telaščica, který se s navazujícím NP Kornati řadí k nejmalebnějším oblastem Jadranu. Jedná se o zátoky s mnoha ostrůvky a hlavně strmými, až 150 m vysokými útesy, které padají přímo do moře. Do parků se platí vstupné a na některá místa se dá jet i autem, jinde musíte zaparkovat a dojít pěšky nebo se nechat odvést minibusem. Součástí je i interaktivní moderní muzeum. Tajné šnorchlovací tipy: Ke dvěma nepříliš známým vrakům doplavete od břehu v zátoce u kempu Mandarino. Pouze pokud jste DOBŘÍ plavci a je-li moře KLIDNÉ, můžete od skalního útvaru Dragon Eye směrem vpravo doplavat až do modré jeskyně. Pokud vám nedělá dobře velká hloubka a otevřené chladnější moře a chvíle v naprosté tmě, tak toto místo raději vynechte. Na IG najdete videa, jak to na obou místech vypadalo

Praktické informace

V 80% procentech vám i v BiH  (Chorvatsku taky) vezmou eura. Stačí proměnit pár bosenských marek na drobné útraty. Většinou to bylo tak, že kde nebrali kartu, brali eura a naopak 🙂 Stav silnic byl vzhledem k našim zkušenostem z cest mimo Evropu obstojný – pokud však prší, počítejte s horším stavem silnic mimo zpevněné úseky.

Bosna je nyní (léto 2022) bezpečná země, alespoň co se turistických míst týče. Bohužel kvůli válečnému konfliktu je stále nezanedbatelná část bosenského území zaminována. Ceduli „Pazi Mine“ (pozor na miny) jsme sice nikde neviděli a vše vypadalo normálně, ale nedoporučuji toto nebezpečí podceňovat. Sesuvy půdy při záplavách způsobily, že se miny přesunuly na jiná místa ( i ve vodních tocích). S odstraňování min pomáhali i čeští potápěči. Nechoďte mimo značené a vyšlapané stezky, nenechte svého psa (nebo děti) volně pobíhat na neznámém terénu a budete v pohodě. Občanská válka na Balkáně je stále bolestivé téma a nedoporučuje se na toto téma s místními zavádět řeč. Nikdy nevíte, co si dotyčný prožil nebo na jaké straně bojoval.

I na malé cestě se dá zažít velké dobrodružství

5 1 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments