Ostrov věčného jara
Meditace za chůze
Důvodů, proč je Madeira mezi cestovateli tak populární, je mnoho: celoroční stabilní teploty, bezpočet turistických tras, tisíc odstínů zelené, dechberoucí výhledy na hory i oceán, dobrá dopravní dostupnost z ČR a poncha. Ne nadarmo sem jezdila už císařovna Sissi, která si zde léčila zdraví a objevila v sobě vášeň pro cestování. Kdybych měla charakterizovat Madeiru jak jsem ji zažila já, řekla bych, že je to meditace za chůze. Jestli hledáš ráj pro pěší túry, tak jsi jej právě objevil. Na Madeiře je bezpočet cest různé obtížnosti. Většinu z nich zvládne průměrně fyzicky zdatný jedinec. Cesty jsou velmi dobře značené. Hodně z nich vede podél levád, což jsou vodní kanály, uměle vybudované podél cest. Sloužili k zavlažování (a teď se v nich prohání pstruzi) a „černý puntík“ mají bohužel proto, že je vybudovali otroci. Na Madeiru jsme vyrazili přes Vánoce a bylo to skvělé rozhodnutí! Absolutně bez stresu a shonu, počasí slunečné okolo 20 stupňů…tak nazuj pohorky a hurá na Madeiru!
TOP 5 nejkrásnějších tras
PR9 Levada do Caldeirão Verde/Caldeirão do Inferno
Na levadu do Caldeirao navazuje plynule levada Caldeirão do Inferno a je to místo, které mi uchvátilo snad nejvíc z celé Madeiry. Na začátku trasy je velmi příjemná a útulná kavárna. My se v ní zastavili za odměnu po túře, musíte se totiž vrátit stejnou cestou zpět. Příroda se tady ukazuje v celé své kráse. Cesta je protkaná tunely, z vavřínových lesů stoupá pára, do toho svítí slunce, šumí vodopády, pěnkavy vám sedají na ruku…zkrátka nedotčená nádhera, jakých je na světě už bohužel poskrovnu. Zkrátka, připadala jsem si jako v elfím lese.
PR1.2 Vereda do Pico Ruivo
Neméně krásná a populární trasa, tentokrát hezky po hřebeni, do kopce a nad mraky. Cesta začíná u na parkovišti u radaru na třetím nejvyšším místě Madeiry vrcholu Pico do Areeiro. Odtud se jde na Pico Ruivo. Ráz krajiny se mění skoro za každou zatáčkou a stoupání se střídá s klesáním. Je tu opravdu hodně schodů. Za odměnu si dej něco v turistické chatě. Třeba ponchu, což je národní „koktejl“ Madeiry z citronové šťávy, rumu a medu. A k tomu nějakou sladkost. Třeba Bolo do mel, což je hnědý medový koláček, který voní po exotickém koření.
Vereda da Ponta de São Lourenço
Je to Madeira nebo není? Zcela jiná krajina polopouštního rázu se dá spatřit na poloostrově São Lourenço. Barevné útesy kontrastují s modrou barvou oceánu a výhledy na rozeklané skály nebo na neobydlené ostrovy v dálce stojí za to. Stačí dlouze pozorovat, jak se vlny rozbíjí o ostré skály. Trasa je příjemná, nic náročného, ale pozor na slunce a vítr. Když se člověk zastaví na svačinu na nějakém kamenu, rázem má okolo sebe plno hladových a roztomilých ještěrek.
PR13 Vereda do Fanal
Magické místo se starými vavřínovými lesy, které má tajuplnou atmosféru zejména když padne mlha. Pokud zrovna svítí slunce, je to také velmi krásné, ale vyplatí se chvíli počkat. Najednou se krajina změní a připadáš si, jakoby se otevřela pohádková kniha a ty ses ocitl na jejích stránkách. Všude je až skoro posvátné ticho, které je občas přerušené zvonkem krav. Když naprší, mezi stromy jsou jezírka a půda je podmáčená. Fanal je náhorní plošina, kam se dá dostat autem, stačí zastavit bezpečně někde podél silnice ER209. Stromy dorůstají do bizardních tvarů
PR6 Levada das 25 Fontes / Levada do Risco
Jedna z nejnavštěvovanějších lokalit ostrova s sebou nese hodně turistů, což je fakt, který může odrazovat od návštěvy. Čím více jste však od parkoviště, tím více lidí ubývá. Po cestě, jak název napovídá, je plno jezírek a mini-vodopádků. Místo určitě stojí za návštěvu, doporučuji ale vyrazit brzo. Prastaré stromy se sklánějí k zemi tak nízko, že vytvářejí přirozené tunely. Stejně jako u ostatních levad se i tady husté vavřínové lesy střídají s výhledy do krajiny. Balzám na nervy.
A co když už tě bolí nohy?
Madeira je destinace především pro chodce, o tom není pochyb. Ale i ti si někdy chtějí odpočinout. Madeiru omývá atlantský oceán, ale ten je spíše pro otužilce nebo pro surfaře v neoprénu. Z tohoto důvodu bych Madeiru výhradně jako plážovou válecí dovolenou určitě nedoporučila. Z části koupání v oceánu vynahrazují přírodní jezírka na břehu oceánu, kde je voda teplejší: třeba v Porto Moniz nebo v Seixalu. V Santaně zase najdeš neobvyklé původní barevné domečky ve tvaru trojúhelníku, které jsou jedním z neoficiálních symbolů ostrova. Dnes slouží jako prodejny se suvenýry, ale na Instagramu bude taková fotka vypadat určitě dobře 🙂 Další nepřírodní atrakcí je strmý mys Cabo Girao a hlavně jeho panoramatická vyhlídka, která se pyšní skleněnou podlahou a je snadno dostupná z parkoviště, což opět znamená více turistů. Útes je údajně 10. nejvyšší na světě, takže kdo se nebojí výšek, měl by zvážit jeho návštěvu.
A co ochutnat?
Kdo neochutnal ponchu jakoby ani nebyl na Madeiře. Kromě klasické citronové verze existují další ovocné variace: s mučenkou, pomerančem nebo mandarinkou atd. A pozor, ač se to nezdá, nápoj má fakt grády! Je lepší si ho dát až po túře, ať se ti z výhledů nezamotá hlava ještě víc. Mimo tento skvělý nápoj se pije Vinho da Madeira, což je sladší víno podobné portskému. A samozřejmě víno.
Na Vánoce pekla naše domácí chleba ve velké peci (ve stories na ig). Dále jsme ochutnali Espadu, což je pečená bílá ryba s bramborem a banánem (banány jsou na Madeiře menší a sladší). Výborná je také polévka z čerstvých rajčat. A na závěr ještě jeden madeirsko-portugalský dezert: pastel de nata z listového těsta a žloutků.
Další TIP!
Pokud poletíte s Tap Portugal, spojte návštěvu Madeiry se stopoverem v Lisabonu nebo Portu.
Pár tajných tipů na skvělá místa
Taberna da poncha – opravdu vynikající poncho bar. Bylo tam plno, všude se válely skořápky od buráků, čerstvá poncha všech druhů tekla proudem.
Grill Muralha Terrace – vynikající rybí restaurace kousek od pláže, výhled na moře, milá obsluha a parádní víno.
Casa das Proteas – cenově velmi příznivé a vlastně nejlepší ubytování na ostrově, nejmilejší paní domácí, která je navíc báječná kuchařka. Takže si od ní nechte určitě i uvařit.
Mar A Vista 2 – autu dá cesta k tomuto ubytování na kopci možná trochu zabrat, trochu jsme i bloudili, ale ty výhledy a západy slunce z jídelny za to stojí. Plus milá domácí k tomu.
Další fotografie a tipy najdeš na profilu a ve stories s názvem Madeira.
Na závěr bych jen dodala, že….