Rudá planeta
Tudy kráčela historie
Jordánsko je země, která to vůbec nemá jednoduché. Jordánské hášimovské království tvoří z převážné většiny nehostinná poušť, území neoplývá bohatými nerostnými surovinami a ani nedokáže vypěstovat tolik plodin, aby bylo soběstačné. Jeho bohatstvím jsou však jedinečné přírodní krásy a mírumilovní obyvatelé. Jordánsko je jako historická kniha a dávné časy na vás dýchnou na každém kroku. Z těchto důvodů je Jordánsko závislé na turistickém ruchu; turisté jsou hlavním zdrojem příjmů a země si zahraničních návštěvníků opravdu váží. Tradiční kultura se mísí s moderními tendencemi a třeba i taková jordánská královna je velmi pokroková, dokonce má cool ig účet s miliony sledujících 🙂
Jordánsko je při dodržování místních pravidel relativně bezpečná země a na rozdíl od jiných arabských zemí bych ji doporučila i ženám – cestovatelkám. Když vás zastavuje na check pointech policie, tak je to většinou jen proto, aby vás milým „welcome to Jordan“ pozdravila a zjistila, z jaké země že to jste. Evropské oblečení se běžně toleruje, avšak minisukním a tílkám bych se osobně vyhnula. Platí, že ve městech je uvolněnější atmosféra než v odlehlých vesnicích.
Díky letecké společnosti Ryanair dělí Prahu od letiště Queen Alia International Airport pouhé 4 hodiny přímého letu. Ke vstupu potřebujete vízum, to je nejvýhodnější zakoupit zároveň s Jordan Passem (podmínka je strávit v Jordánsku minimálně 3 noci), který vás opravňuje ke vstupu na některé památky (i do slavné Petry). Do Jordánska je možné vyrazit celoročně, v zimním období jsou však kaňony kvůli záplavám nepřístupné a počítejte s tím, že teplota v poušti v noci klesá k nule. Oficiální měnou je jordánský dinár, takže se vybavte eury/dolary a po příjezdu je na letišti směňte. Taky se bude hodit jordánská simkarta s daty (dá se koupit na letišti).
Mrtvé „moře“
Není vlastně moře, ale nejníže položené slané jezero na světě. S pobavením jsme sledovali, jak výškoměr na hodinkách klesal až k bodu -430. Obsah soli v moři dosahuje až 35 % a při koupání máte pocit jakoby jste se ponořili do vany plné oleje. Blahodárné účinky na pokožku se prý ještě zdvojnásobí, když se před koupelí namažete černým blátem (prodává se na každém rohu, určitě vám ho nabídnou i v ubytování). Ideální je, když se ubytujete v některém z hotelů na pobřeží, veřejné pláže v Jordánsku sice jsou, ale nikdo se na nich neobtěžuje s uklízením odpadků, kterých je jinak bohužel v Jordánsku požehnaně. Je přísný zákaz se koupat po setmění, Mrtvé moře tvoří hranici s Izraelem a Palestinou, všude jsou strážní věže a ostnaté dráty a po setmění místo kontrolují vojáci.
Ubytování: strategicky výhodné je se ubytovat ve Wadi Mujib chalet, což jsou chatky na břehu Mrtvého moře s udržovanou pláží. Tato pláž je pestrobarevně oblázková, hezky čistá a se sprchami. Velkou výhodou je, že přímo přes silnici je vstup do soutěsky, jejíž návštěvu vám vřele doporučuji! Pár minut autem je solná pláň, která má kouzlo hlavně při západu slunce. I zde se dá koupat, k moři je ale horší přístup a pláž je bohužel plná odpadků, také se tady nedá osprchovat.
Kde se najíst: Pokud nebydlíte v rezortu, v okolí není moc míst, kde se dá najíst. Doporučuji se zastavit cestou z letiště k Mrtvému moři ve městě Madaba v této restauraci. Má krásnou zahrádku, výborné jídlo a dokonce dobré víno.
Wadi Mujib
Tahle soutěska je místo, které mě vzalo za srdce. Nic podobného jsem předtím nezažila a tenhle zážitek se mi asi z celého Jordánska líbil nejvíc. Ve Wadi Mujib visitors centre zaplatíte vstup (nevztahuje se na něj Jordan Pass), zapíšete se do knihy, vyfasujete vesty a vydáte se proti proudu řeky až do hlubin kaňonu. Dobrá obuv a vodotěsné obaly na foťáky jsou nutnost (je možné si půjčit voděodolný vak). Nechoďte tam v žabkách! Voda je nádherně čistá a postupně stoupá až k vodopádu, takže si i zaplavete. Když budete chvilku stát, společnost vám budou dělat dotěrné rybky. Polední světlo vytváří na barevných skalách nádhernou podívanou. Cesta je bez průvodce a trvá asi 2 hodiny, ale nespěchejte a kochejte se. Po cestě jsou zábavné pasáže a na exponované úseky dohlíží chlapíci, kteří vás v případě potřeby nasměrují. Trasa vyžaduje aspoň základní fyzickou zdatnost a není vhodná pro neplavce a malé děti.
Kde se najíst: Cestou z Wadi Mujib do Wadi Rum jsme se stavovali v této místní restauraci. Neměli menu a neuměli ani moc anglicky, měli jen jedno jídlo (jordánská klasika: kuře se zeleninou, salát), ale jídlo bylo dobré. Doporučuji, pokud chcete zažít trochu autentičnosti a nevadí vám loudící kočky a mouchy.
Wadi Rum
Od soutěsky se vydáváme směrem na jih na 3,5 hod. cestu do pouště Wadi Rum. V návštěvnickém centru parkujeme auto a už tam na nás čeká „náš“ beduín Salah, který nás odváží na jeepu do kempu Wadi rum Stars camp. U ohně a čaje se nás sejde celá partička návštěvníků ze Španělska, Německa, Polska a Česka. Přihlížíme tomu, jak beduíni pro nás připravují tradiční večeři v zemi – pečené kuře se zeleninou, různé saláty a zákusky. Poušť má nezaměnitelnou atmosféru, nasloucháme posvátnému tichu a v noci pozorujeme přímo u kempu mléčnou dráhu, kterou nekazí světelný smog. Ráno po snídani vyrážíme na 4 hodinový výhled do nitra pouště. Cesta džípem mě fakt baví, Salah vyjíždí a sjíždí duny, přitom pouští svou oblíbenou hudbu a zastavuje na zajímavých místech. Vidíme různé skalní útvary a 500 let staré rytiny ve skalách, kudy procházely obchodní stezky a navštěvujeme dům Lawrence z Arábie, britského důstojníka, který dokázal sjednotit arabské kmeny proti Turkům. Jordánci si ho dodnes velmi váží, vytesali mu podobiznu do skály a určitě si o něm v Jordánsku vyslechnete příběhy. Cestou zastavujeme i v bazarech – malých krámcích, kde si dáváme čaj (sluší se nechat nějaké drobné). Mám pocit, jako bych doopravdy přistála na Marsu. Ne nadarmo se o Wadi Rum říká, že je to nejkrásnější poušť na světě.
Kde se najíst: ideálně ve vašem kempu v poušti.
Petra
Po obědě u beduínů se vydáváme k nejproslulejšímu místu z celého Jordánska, skalnímu městu Petra. Petra leží v údolí Wadi Musa a je turisticky friendly, najdete zde plno možností, kde se ubytovat. My jsme natrefili na opravdu krásné místo se vstřícným majitelem a fantastickou terasou. Petra je zapsaná na seznamu UNESCO a řadí se k novodobým divům světa a je významným archeologickým nalezištěm. Příběh o starobylém městu (založeno národem Nabatejců mezi 3. století př. n. l. a 1. století n. l.), které bylo dlouho ukryto zrakům lidí, fascinuje dodnes. A neméně ohromujícím je to, že je odkryta pouze část celého komplexu. Na procházku si vyhraďte dostatek času, ať se nehoníte, areál je skutečně rozlehlý. Na konci trasy vás čeká pořádný kopec.
Na místě se vám budou snažit vnutit projížďku na konících nebo oslících. Nebuďte součástí tohoto neetického byznysu, který odporuje zásadám uvědomělého cestovatele. Pokud nemám jistotu, že je se zvířaty zacházeno slušně (dostatek přístřeší před sluncem, dostatek vody, úměrná pracovní doba a nepřetěžování ), tyto aktivity ZÁSADNĚ nepodporuji. Pokud chcete místní podpořit, dejte drobné uklízeči odpadků nebo si raději kupte řemeslný suvenýr.
Kde se najíst: Petra je turistické místo, takže je v okolí několik možností. My jsme si nechali uvařit v našem ubytování Infinity Lodge a neprohloupili jsme, chutnalo to skvěle a dokonce nám k tomu hrála živá hudba.
Petra by night – 3x v týdnu se Petra rozzáří stovkami světel. Od vstupu se od 20:30 hod. necháte vést světýlky až k Pokladnici, kde můžete pozorovat světelnou show, promítanou na skálu. Přiznám se, že mi barevná projekce přišla už trochu přeplácaná. Celkově je ale noční Petra krásný zážitek. Doporučuji vyrazit tak ve 21:00 hod., nepůjdete s tím největším davem. Na tuto show neplatí Jordan Pass, vstupenky musíte koupit zvlášť (kupovali jsme na místě).
Rozpočet pro 2 osoby
Jordan Pass – 4 658,-
Ubytování (Booking) – 4 930,-
Závěrem
Jordánsko samozřejmě nabízí víc než taháky jako je Petra, Wadi Rum a Mrtvé moře. Ať už je to metropole Ammán nebo nejzachovalejší antické město Jerash, přírodní rezervace Dana, Rudé moře v Aqabě či řada dalších přírodních nebo kulturních památek. Nudit se tu nebude nikdo. Nebojte se jiné kultury a zkuste jednou vyměnit „klasickou“ dovolenou u moře nebo v horách za nevšední zážitek v Jordánsku. Potkali jsme Čechy, kteří byli v Jordánsku asi potřetí i s dětmi a prarodiči. Já osobně si po návratu z podobných destinacích mimo jiné odnáším pocit vděčnosti za to, co mi doma přijde samozřejmé: hojnost vody, čistota, déšť, zeleň, stromy. . .